Roku 1939 vypukla Druhá světová válka, která znamenala pro mnohé evangelické faráře pronásledování a zatýkání. Sborovníci bojkotovali bohoslužby vedeny ustanoveným německým farářem.

Po válce dochází k opětovnému ustálení života sboru. Roku 1950 je nucen sbor opravit kostel v důsledku hornické činnosti. Ta byla stále intenzivnější a projevy škod byla stále větší. Mnoho sborovníků je nuceno k migraci do jiných sborů. V roce 1955 byla provedena oprava varhan. V roce 1958 byly provedeny další opravy na kostele.

 V šedesátých letech dochází k oživení sborového života. Na vyučování náboženství a konfirmace hlásí více dětí než v letech předešlých. V roce 1970 byla provedena rozsáhlá oprava kostela. Sbor byl nucen zadlužit se, aby byla oprava provedena. Poškození kostela bylo stále větší, sbor již začal jednat o generální opravě, která by obsahovala zabezpečení základů.

V květnu 1980 se přistoupilo ke generální opravě kostela. Budova kostela byla nebezpečná především trhlinami v klenbách, kterým hrozilo  zřícení, dále v obvodovém zdivu a především nad okny a dveřními prostory. Svou konstrukcí byla budova málo odolná proti deformacím terénu následkem poddolování. Kostel byl zpevněn nosníky  a  ocelovými   obručemi, byla vyměněna elektroinstalace. Během opravy bylo zavedeno i topení do 20 lavic, dále elektrifikace věžních hodin. Uvnitř byl celkově vymalován. Byla i provedena důkladná oprava fasády a kompletní nástřik celého kostela. Celá střecha byla pokryta hliníkovým plechem.  V roce 1985 byly instalovány starší varhany, které nahradily původní poškozené opravou kostela.

Zpět.